Blog

Ve filmu Substance získá stárnoucí televizní hvězda Elisabeth (Demi Moore) možnost vyzkoušet zázračnou substanci, po které zázračně omládne.

Ještě něco o mně… není báseň, je sto spíš takový povzdech. Co ti mám o sobě asi tak vyprávět? Je toho tolik! Nejde to, nechci to a už to ani neumím.

Mám ráda originalitu. Ve všem., V životě, v práci i v oblékání. Proč bychom měli nosit věci, které jsou takzvaně trendy? 

Nosit básně. Tenhle nápad mi vrtá v hlavě mnoho let, kdysi jsem doma ručně popisovala trika a posílala to čtenářům jako dárek. Líbilo se to a ve mně to klíčilo furt víc.

Vzpomínka na menstruaci. Když mé dcery začaly pracovat ve svých profesích, já začala snít. Bylo by hezké, kdyby ta, co je režisérka jednou natočila můj film a kdyby ta, co je herečka v něm hrála, kdybychom se my tři potkaly i jinde než na dětských hřištích.

Něco se děje s příběhy. Příběhy existují, co svět světem stojí, už lovci mamutů si je vyprávěli v jeskyních u ohně, příběhy jim dávaly zapomenout, dávaly jim naději, bavily je, děsily a hlavně – nesly v sobě jakési poselství, cosi, co se jich dotýkalo, co je oslovovalo, co ale sami neuměli formulovat.

Jak se jsem se vdávala. Když jsem byla požádána, abych psala tyto řádky pro Proženy.cz, měly vycházet pod titulem Očima šedesátky.  

„Když jsem s tebou dlouho a pořád na tebe koukám, začnu si vždycky myslet, že vypadám jako ty.“ ...

Jednou ráno se otráveně sunula směrem ke vchodu školy, co noha nohu mine. Vůbec se jí tam nechtělo, protože Petr včera zase...

Co ji to jen napadlo vylézt na skříň a otevřít tu krabici? Zírala teď přímo do očí za obroučkami brýlí, které jí vždycky připadaly tak...

Mezinárodní den žen je zvláštní svátek, jako by se měnil spolu s námi, jako by poukazoval na to, jak křehké ženy jsou a jak vše vždy a nejvíc odnášejí právě ony. Ženy a…

Víte to? Já ne. Ale stejně se znovu a znovu pokouším na to přijít. Milováním nebo aspoň psaním se chci dobrat odpovědi na tuhle nejasnou otázku. (Další  podobně jednoduchá je třeba ta o…

Možná jste to také zaznamenali. Poslední dobou lidé neodpovídají na emaily, nezvedají telefony, nevolají zpátky, ruší schůzky, nechodí na akce, nevyhledávají společnost. Ne všichni, ale dost mých přátel i spolupracovníků jako by se…

Vezmu to od konce, tedy od teďka… Letos mi bude… no hodně. Je to věk, který mě poprvé v životě vyděsil, pokud tedy nepočítám období, kdy se mi narodila první dcera, bylo mi třiadvacet…

Byl to opravdu vypečený večírek. Dlouho jsme se neviděli a podle toho to vypadalo. Mirku Zlatníkovou znám leta. Kdysi mi zavolala jakožto šéfredaktorka časopisu Marianne a řekla mi, že má ráda moje knížky…

Nevím, proč se někde uchytí dobré kavárny, hospody, divadla, pekařství trafiky a jinde ne a ne, i když je tam také pěkně, nevím, proč někde se lidé usmívají a jinde mračí, proč na…

Rozhodla jsem se, že zveřejním některé reakce na moji Babičku. A musím se vám svěřit, že nejsou ani zdaleka všechny. Štěstím se mi točí hlava. Všechny reakce na moji Babičku mu dělají ohromnou…

Moje milá Ireno ! Dnes jsem zakoupila Babičku a tak mě to zaujalo, že jsem všechno zrušila na studenty se vykašlala a četla celý den až přečetla ! To se mi opravdu děje…

Policajt působil dojmem, že má nedokončenou první třídu základní školy, to jediné mohlo vysvětlit jeho polovyplazený jazyk v koutku úst a neustále dokola se opakující otázky: „Tak v garáži, říkáte?“ „Ano.“ Začínala litovat,…

Protože růže je růže, je růže, povídala Gertruda Steinová, růže je nejvíc, a Xénie chce mít co nejvíc růží, popínavé, anglické, bílé, červené, chce sedět v jejich stínu a nechat se omámit jejich…

Xénie právě škrtla čas.Učinila z něj peříčko, co se lehce vznáší našimi životy navzdory všemu umírání.Pak se její pohled zastavil na další fotce. Máma sedí uprostřed louky za jejichchalupou na místě, kde mají…

Minula trafiku a z výlohy na ni koukala – máma. Časopis Marianne právě vyšel. Hleděla na jejich společnou fotografii, na výraz máminy tváře a nechápala, jak to, že už není, jak to, že…

Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější… všechny do něj koukáme, toužíme, být nejkrásnější, ale všechny si připadáme hnusné, poďobané staré a dokonce i úplně odporné- všechny bez rozdílu. Krása a ženy. Jistě…

Občas, když čtu, k čemu dospěli vědci po mnoha bádáních a výzkumech, musím se pousmát-  to se mě mohli zeptat, pomyslím si. Ne, že bych se domnívala, že rozumím  všemu na světě a ne,…

… milovali se z čisté lásky a sedmnáct jim bylo let. To bylo pro mě v té zvláštní době asi nejtypičtější, byla jsem zamilovaná až po uši a ani na vteřinu jsem nepochybovala o tom,…

Odjakživa špatně snáším měření výkonů, soutěžení, hodnocení, přetrhávání se a lámání rekordů. Možná je to zbabělost, možná je to proto, že prohrávám nebo proto, že případné vítězství mě ponechává celkem chladnou. Proto když…

Jedna z mých nejoblíbenějších literárních postav bláznivá Viktorka hodila své miminko do řeky a chodila mu zpívat ke splavu. Silný obraz, který otřásá čtenáři Boženy Němcové dodnes, protože je pravdivý až do morku kostí.…