Úryvek z knihy Babička III.
Protože růže je růže, je růže, povídala Gertruda Steinová, růže je nejvíc, a Xénie chce mít co nejvíc růží, popínavé, anglické, bílé, červené, chce sedět v jejich stínu a nechat se omámit jejich vůní. Připravovat si růžové koupele, pít je a jíst. Všechny ty rostliny mít na dosah, pečovat o ně, hrabat se v hlíně, žít s nimi a zapomenout na všechny producenty i nadějné, všeobecně oblíbené hošánky, ať si všichni trhnou nohou, ona se bude každý den chodit pást na zahrádku.
„Pěkně jste s tím pohnula,“ za plůtkem se vynořila Ema. „Tohle máte ode mě.“
Nasypala jí do ruky hrst semínek.
„Co je to?“
„Bazalka. Působí proti smrti. A smrti je dnes víc než dost.“